Doplňkové penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření (dále jen „DPS“) je novější produkt penzijního spoření platný od roku 2013, který nahradil původní penzijní připojištění. DPS cílí na to, aby si občan vlastními příspěvky, příspěvky státu a případně i zaměstnavatele, našetřil na „penzi“ (definováno jako věk od 60 let), a zvýšil si svůj příjem ke starobnímu důchodu vyplácenému státem. DPS existuje souběžně se starým penzijním připojištěním, které ale nelze od roku 2013 sjednat. Přesto anebo právě proto má více občanů v ČR ještě starý nevýhodný produkt, který jim oproti DPS peníze nezhodnocuje, protože dlouhodobě nepřekonává inflaci.

Hlavní předností DPS je možnost volby investiční strategie a je tak svým charakterem podobné podílovým fondům. U dlouhého investičního horizontu (na více než 15 let) lze doporučit dynamickou strategii. Dalším bonusem je státní příspěvek – min. 90 Kč při vlastním příspěvku účastníka 300 Kč měsíčně, max. 230 Kč při příspěvku účastníka 1000 Kč měsíčně, možnost daňového odpočtu ročních příspěvků nad 12000 Kč (nad 1000 Kč měsíčně), horní hranice je 36000 Kč ročně. Tzn. že účastník může při svém vlastním příspěvku 3000 Kč měsíčně uplatnit pro snížení daňového základu 2000 Kč, což mu přinese slevu na dani 300 korun měsíčně/3600 korun ročně. Další výhodou může být příspěvek zaměstnavatele ve výši až 50.000 Kč ročně, většinou se však pohybuje v řádech stovek korun měsíčně, které ale nejsou k zahození, když neztrácejí svojí hodnotu a naopak vydělávají. Vše má ale svá pravidla – pokud účastník ukončí DPS před svými 60 lety, přijde o státní příspěvek a bude posledních až 10 let uplatněných daňových slev vracet – podpora státu ve formě daňových úlev je zkrátka určena na stáří.

Hodnota majetku v DPS může v průběhu času kolísat, ale na dlouhé časové přímce vždy roste, tak jako i jiné dostatečně kvalitní a diverzifikované investice v podílových fondech. Nemá proto smysl volit u DPS na dobu nad 15 let trvání příliš opatrnou strategii, která je obvykle založena na státních dluhopisech a dalších nepříliš výkonných aktivech, protože to nám moc nevydělá a většinou ani neochrání proti inflaci. Lze to přirovnat k jízdě po dálnici se zařazenou 3, max. 4 (přestože máte 6 rychlostí) a pro jistotu lehce přitaženou ruční brzdou :). To byste také určitě neudělali. A rozdíl „při odchodu do důchodu“ může být v řádech statisíců až milionů korun v závislosti na výši všech příspěvků (účastníka, státu, zaměstnavatele), počtu let trvání DPS a zvolené strategii. Nejhůře jsou na tom ti, kteří zůstali ve starém penzijním připojištění nebo si v novějším DPS zvolili konzervativní strategii.

Další výhodou DPS je možnost výběru mezi penzijními společnostmi a přestupu mezi nimi – to je až na 1 výjimku (příliš krátká doba trvání DPS, a to včetně předchozího penzijní připojištění) zcela bezplatné. Všechny prostředky musí být převedeny do jiné penzijní společnosti, zároveň ale ve stejnou dobu nemůže být aktivní více než 1 smlouva – to je podmínkou pro čerpání státního příspěvku.

Výběr té správné penzijní společnosti by neměl záviset jen na výsledku za poslední rok, ale ideálně za celou dobu trvání od založení v roce 2013, ani na masivní reklamní kampani nebo jiných nedůležitých faktorech. Pokud nemáme zkušenosti, znalosti nebo chuť se věnovat detailní analýze investičních portfolií v jednotlivých strategiích té či oné penzijní společnosti, je vhodné se obrátit na zkušeného poradce, který nepracuje pro jednu konkrétní penzijní společnost. Ten by měl na základě analýzy našich potřeb navrhnout nejvhodnější variantu a srozumitelně a dostatečně ji zdůvodnit. Neočekávejte však nezaujatost u zaměstnance či poradce banky, pojišťovny nebo jiné společnosti, patřící do stejné finanční skupiny jako „vybraná“ penzijní společnost 🙂

Mít vlastní peníze navíc k vyměřenému důchodu od státu je určitě dobře – jak s nimi dále naložit, aby se hned neutratily a třeba i něco vydělaly, je úkol pro zkušeného investičního specialistu. Lze si také nechat peníze z DPS 10 let vyplácet, s tím že jsou stále zainvestované. To ale nemusí být dobré řešení, protože při vyšší inflaci budou ztrácet svou hodnotu. V rámci smlouvy DPS (i u starého penzijního připojištění) je možné stanovit tzv. určené osoby (1 nebo více), které v případě úmrtí účastníka získají jeho prostředky, a to mimo dědické řízení (obdobě obmyšlených osob u životního pojištění). Pokud nejsou uvedeny, stane se majetek účastníka po jeho smrti součástí standardního dědického řízení.

DPS lze aktuálně označit za jediný smysluplný produkt s finanční (a daňovou) podporou státu, na rozdíl od nevýhodného penzijního připojištění, investičního či kapitálového životního pojištění nebo stavebního spoření.