Osmým divem světa označil Albert Einstein složené úročení. Co to je a jak to vlastně funguje? Představte si jednoduchý „zimní“ příklad. Na horském kopci vezmete do ruky hrst sněhu a uděláte kouli. Tu pak pošlete z kopce dolů. Koule se valí prašanem, který na sebe nabaluje a samozřejmě také zrychluje. Na konci svahu se z malé koule na koulování stane ohromná těžká koule a to s výrazně vyšší rychlostí. Jak je to možné? Velice jednoduše – čím déle se koule kutálí, tím je rychlejší. A se zvětšujícím se průměrem koule se zvětšuje také její plocha, na kterou se nabaluje další nový sníh. Převedeno na peníze a složené úročení – každý rok se zhodnocuje částka z konce minulého roku, která je vyšší než v roce předchozím. Každý rok si připíše více, než v roce předchozím.
Představte si, že při narození vnuka se rozhodnou jeho prarodiče mu jednorázově zainvestovat 10.000 Kč. Při průměrném ročním zhodnocení 8 % je z těchto původních 10.000 Kč po 25 letech 73.402 Kč, po 40 letech 242.734 Kč a po 65 letech 1.781.709 Kč. Pokud by mu dali 10x více, tzn. 100 tisíc Kč, šel by jejich vnuk v 65 letech do důchodu s téměř 18 mil. Kč, aniž by musel v průběhu 65 let nějakou korunu přidat. Nejdůležitější je tedy doba, po kterou se peníze zhodnocují a složené úročení může pracovat. Je lépe vždy začít dříve s menší částkou než později s výrazně vyšší částkou pro dosažení stanovené sumy peněz ve stanovenou dobu, jinak budete platit tzv. cenu za čekání. Pokud by se vnuk moudře rozhodl přidat si každý měsíc k původním 10.000 Kč svých 500 Kč a začal ve svých 25 letech, v 65 letech by měl přes 3,5 mil. Kč – tedy 2krát více než bez vlastních příspěvků. Vyplatí se vždy kombinovat jednorázové a pravidelné vklady, a to nejen kvůli lepšímu zhodnocení, ale i kvůli snižování rizika tzv. průměrováním nákupní ceny. Ale o tom až příště v dalších příspěvcích 🙂